Nepotřebujete bazén pro své dítě?

Když se mi narodila první dcera, považoval jsem za nutné ji co nejdříve zapojit do nějakých aktivit. Jak si jistě dovedete představit, výběr vhodných kroužků pro kojence není zrovna široký.  V podstatě nejvhodnějším řešením bylo plavání. Nejprve ji odbornice na plavání kojenců „vyučovala“ u nás doma ve vaně, později jsme povýšily do bazénu. Bohužel pozitivní vliv plavání, tedy spíš ráchání, na sebe nenechal dlouho čekat. Mé dítko si vodu zamilovalo. Když byl dceři rok a půl dokázala na dovolené v předsezoně přeplavat s navlečenými nafukovacími rukávky rozlehlý hotelový bazén.  A ve mně začala klíčit myšlenka. Měla jediný titulek: Bazén. Potřebujeme domů anebo alespoň na chalupu bazén.  Přesvědčit o nezbytnosti této moderní vymoženosti mého muže však nebude snadné. To mi bylo nad slunce jasné rovněž prvopočátku.

 Zbytečná investice, zbytečné starosti, koupat se bude možné jen pár dní v roce – přesně takové argumenty jsem předpokládala a taky posléze uslyšela.  Změna je ale život. Přišla v okamžiku, kdy se mužův hospodský kamarád z teenagerských let, dnes již dvojnásobný otec, rozhodl vyměnit levný bazén o průměru tři metry (ten s nafukovacím rantlem) za lepší, pevnější a značkový. Okoupaný leč funkční bazén nám nabídnul za flašku rumu. Takové pobídce neodolal ani můj dlouholetý partner. Takže bazén byl a rozhodnutí o jeho umístění na chalupě také. Samozřejmě kvůli ceně vody. Ovšem najít u chalupy rovnou základnu pro třímetrový bazén byl další oříšek.  Prostě nebyla.  Nikde. Když se však můj muž už pro něco rozhodne, nevzdává se. Cením si toho. Vyrobil z palet a fošen podlážku a koncem prázdnin jsme se mohly konečně koupat. Teplota vody sice nic moc, ale dceři to nijak nevadilo. Podzim přišel brzo, takže jsme se začaly těšit na další sezonu.

Nebudu vás zdržovat. Postavit podlážku, napustit bazén, počkat až se ohřeje, párkrát se vykoupat, pravidelně sledovat Ph, lovit utopené mouchy a další havěť, vypustit bazén a složit jej na půdu, a uklidit podlážky jsme zvládli zopakovat už jen jednou. Další rok jsem zakoupila menší bazének, asi dvoumetrový, ten se třemi nafukovacími obručemi místo stěny. Bohatě stačil.  Nejprve nám a pak i komárům. Množství larev, které se v něm po naší týdenní nepřítomnosti letos vylíhlo, je úžasné. Takže milý bazének jsme také nakonec vylili a právě se desinfikuje a suší. Jenomže právě dnes svítí slunce, je krásně a dcera se chce samozřejmě aspoň ráchat. Podotýkám, že jí je už pět, plave bravurně se šnorchlem i bez.  Je mi jí tak trochu líto a napadá mě řešení. Pod postelí je vanička, ve které mě koupala moje máma, když jsem byla ještě mimino. Stačí kýbl vody a je situace zachráněna.

Pětiletá holka se ráchá ve vaničce, do které se jí sotva vejdou celé nohy a já nabízím nepotřebné bazény. Nechcete je někdo? Dám je levně, za lahev vína. Rum totiž nepiju.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

Kolik je 15 + 13 ?
Please leave these two fields as-is: