Nerovná distribuce manželských výhod
Vdávat se či nikoliv? Tato otázka je na pořadu dne dnes mnohem aktuálnější než kdykoliv v minulosti. Být svobodná ve třiceti znamenalo pro generaci mé matky, že jste tak trochu divná. V současnosti se vstupuje do manželství ve zralejším věku běžně, pominu-li svatby z mladické nerozvážnosti, které z velké části končí rozvodem. Zamyšlení nad tímto tématem mi vnukla četba knihy V dobrém i zlém od autorky bestseleru Jíst, meditovat, milovat Elizabeth Gilberotové. Stejně jako spisovatelka si nejsem zcela jistá, jestli je sňatek správným životním krokem. Vypůjčím si z knihy následující informace, které je dobré před závažným rozhodnutím zvážit. Jedná se o nerovnou distribuci manželských výhod.
- Ženatým mužům se podle amerických agentů s životními pojistkami daří nepoměrně lépe než svobodným. Žijí déle než svobodní, dokážou nahromadit víc majetku než svobodní a jsou úspěšnější v práci. Hrozí jim menší nebezpečí, že zemřou násilnou smrtí, méně pijí, berou drogy a propadají depresím. Ženatí muži o sobě tvrdí, že jsou šťastnější.
- Vdané Američanky nežijí déle než svobodné a nejsou movitější. Podle Elizabeth Gilbertové jen samotný vstup do manželství je v průměru stojí sedmiprocentní snížení platu. V práci si vdané ženy nevedou zdaleka tak skvěle, jak jejich svobodné kolegyně. Vdané ženy bývají méně zdravé, častěji trpí depresemi a hrozí jim vyšší riziko, že zemřou násilnou smrtí. Bohužel často rukou manžela.
Vzhledem k tomu, že i my ve střední Evropě žijeme stylem západní společnosti, lze předpokládat, že na tom budeme podobně. V love story Elizabeth Gilbertové netřeba hledat pesimistické postoje vůči tradičnímu svazku mezi mužem a ženou. Je však prima přečíst si fakta o hledání pro a proti v souvislosti s manželstvím z mnoha oborů v populárním balení.