Televizní noviny – vyplýtvané hodiny

Absolvovala jsem kurz time managementu pro akční matky v rodičovském centru. Zřejmě stejně jako všechny ostatní účastnice, které se přihlásily, neboť cítily, že by potřebovaly poradit, jak skloubit péči o rodinu s vyděláváním peněz a dalšími aktivitami typickými pro 21. století. Tedy s časově náročnou péčí o svůj vzhled, vzdělání a uplatnění na trhu práce, což o dvě století zpět ženy-matky zas tak moc řešit nemusely. Vdaly se, uvázaly na hlavu šátek a rodily děti, staraly se o domácnost, hospodářství a manžela, a pak poměrně brzo umřely. Pro mě sice tenhle pohled na život bez pračky, myčky a tekoucí vody není zrovna idylický, ale po odečtení osmi hodin strávených dohadováním se šéfem a zbytečným papírováním se zdá být o něco snesitelnější. Přesto neměnila bych. Ale zpět k semináři, který nám měl pomoci všechny nároky dnešní doby stíhat.

Lektorka, jinak velmi příjemná paní ve středních letech, mě hned v úvodu téměř šokovala. Spočítala, že sledováním zpráv na dvou televizních kanálech strávíme denně hodinu. To znamená, že za rok vyplýtváme svůj čas na vstřebávání povětšinou negativních informací, jež nás neobohacují a ani nijak nezasahují, dobu, která se rovná měsíci práce na plný úvazek.

Přestala jsem tedy televizní noviny plné hádek a sporů našich politiků sledovat. Předsevzala jsem si však, že nechci zůstat takzvaně mimo mísu, a tak jsem se týden ptala svého muže, co bylo ve zprávách, které dennodenně sledoval. Když mi posedmé v řadě odpověděl: „Ani nic,“ usoudila jsem, že je opravdu lepší dělat v tuto dobu něco jiného než civět na bednu.

Takže mi vznikla hodina pro mě. HPM, jak ji přezdívám, je fajn. Jeden den v týdnu si dopřeji vanu v klidu, ne žádné rychlé ošplouchnutí. Začala jsem zase po letech číst. Tři dny v týdnu mi to nikdo doma nemůže vyčítat, neboť jaký je rozdíl v sezení před televizí a s knihou v klíně? Přece téměř žádný. Možná jeden by tu byl. Já vím, co a kde zrovna čtu. Nyní zvažuji, že budu cvičit v době sportovních zpráv na Nově. Protažení zad po tři čtvrtě hodině četby má páteř jistě ocení.

Ale zbývají mi ještě tři HPM v týdnu. Práci v domácnosti je rozhodně věnovat nechci, můj muž taky sledování důležitých zpráv neobětovává ve prospěch zbylých členů domácnosti. Takže žádné žehlení, vaření nebo uklízení. To si zde před vámi zakazuji.

Také vězte, že díky jedné z takto uvolněných HPM vzniká tenhle text. Napíšu-li za hodinu stránku, pak za týden to jsou tři (vanu neoželím, čtení taky ne), a za rok, tedy krát 52 týdnů, no to už je prostor na stopadesátistránkový příběh. Což už stojí za zvážení, kde hledat vhodné storry.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

Kolik je 12 + 5 ?
Please leave these two fields as-is: