Adrenalinové růžovky jsou nejlepší na sádle

Smažené růžovky nebo-li masáci

Houbaření. Tak tomuhle koníčku propadá naše rodina stejně jako poměrně velká část českého národa. Údajně každý český houbař vyrazí do lesa dvacetkrát do roka. Na to, že ještě neskončily prázdniny, máme podle statistiky více než třetinu návštěv houštin splněnou. Připisuji to ideálnímu chladnému počasí, díky kterému letošní letní měsíce připomínaly spíše podzim, a tak nám, milovníkům houbaření, neobyčejně přály.

Rozhodně jsme ale nebyli sami, kdo chodil na houby. Lesy na Vysočině byly v obležení motorizovaných houbařů, ke kterým musím uznat, taky patříme. Občas najít místo na zaparkování poblíž oblíbených houbařských míst se rovnalo úsilí, které je třeba vynaložit na hledání volného parkovacího místa před Ikeou v době tradičního srpnového výprodeje.

Ovšem co by člověk pro trochu hub zadarmo neudělal? Takže i my jsme již letos několikrát kleli nad plným stolem hub přichystaných k čištění, zaříkali se, že příště jich tolik brát nebudeme, a nakonec si libovali nad pochoutkami v potu tváře nad plotnou připravenými. Stejně jako vloni se hitem staly růžovky jen osolené, okmínované a na sádle osmažené čerstvým chlebem zakusované.

Musím si přiznat, že tyhle muchomůrky, sice často červivé a na čištění celkem nepříjemné, mají vynikající „maso“, jehož konzumaci doprovází tradičně zvýšení adrenalinu. Pravidelně se při večeři totiž v duchu ptáme sami sebe: „Určili jsme dobře?“

Zatím jsme se zřejmě nespletli. A i kdyby, utěšuji se tím, že moje prababička podle rodinné ústní tradice tvrdila, že do správné smaženice patří sedm druhů hub, včetně jedné muchomůrky červené.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

Kolik je 2 + 11 ?
Please leave these two fields as-is: