2. Jsou-li potraviny prodávány s označením bio, musí tyto výrobky splňovat přísná zákonem daná pravidla. Ekologický zemědělec, který bioprodukty pěstuje, popřípadě suroviny v kvalitě bio jako jsou např. mléko a maso i sám zpracovává, je pravidelně kontrolován, že dodržuje závazné normy. Z tohoto důvodu mohou, ale nemusí být jeho produkty o něco dražší. Obvykle tak je 10 až 25%. Výjimkou jsou kuřata, neboť ta bez růstových stimulátorů, které se v ekologii rozhodně nemohou používat, přibývají třikrát pomaleji a musí s tedy třikrát déle krmit.
3. Proklepněte si znalosti trhovce. Zeptejte se na farmu, odkud biopotraviny pochází. Neváhejte a piďte se po tom, kde jsou pole, kde pastviny. Klidně si je nechte ukázat na mapě v chytrém telefonu. Doma si pak můžete ověřit ve veřejném registru půdy na internetu, zda označená místa jsou v ekologickém režimu.
4. U ovoce a zeleniny vycházejte z toho, co v daném období roku dozrává. Pokud si nejste jisti, zeptejte se prodejce na odrůdy nabízených výpěstků. Bude-li prodejce tápat, buďte obezřetní. Trhovci, kteří prodávají ze své farmy, vědí, co a jak pěstují. Bude-li se vám prodavač snažit vysvětlovat, že zboží bylo produkováno ekologicky, i když farma není jako ekologická registrována, mějte na paměti, že nikdo nekontroluje, zda tomu tak opravdu je. Je pak na vás, jestli budete ochotni sáhnout hlouběji do kapsy pro „biopotraviny“, u nichž není prověřeno, že byl dodržen zákon o ekologickém zemědělství.
5. U mléka, mléčných výrobků a sýrů se ptejte po původu suroviny. Zda mléko pochází z jedné nebo více farem a kde je zpracováváno. Na internetu se můžete na stránkách ministerstva zemědělství ujistit, že se jedná o registrovaný subjekt pro EZ. Pozor, i když může být zemědělec registrován v systému EZ, nemusí to platit pro veškerou jeho produkci (např.: Kravské mléko má bio certifikované, ale ovocné jogurty z něj vyrobené už být bio nemusí, není-li použito ekologicky vypěstované ovoce. Ty však nemohou být jako bio označeny.)
6. Jsou-li nabízené výrobky z mléka vykoupeného od více farmářů, musí být zpracovatel registrován jako výrobce biopotravin. Každý takový výrobek musí být certifikován. Výrobky živočišného původu mohou přímo prodávat jen subjekty registrované u Státní veterinární správy, což lze zjistit na internetu, avšak to také neznamená, že jejich veškerá produkce je v kvalitě bio.
7. Masné výrobky bývají vyrobené z více surovin – maso, koření atd. Vyzvídejte, jak a kde se daný produkt vyrábí. Ptejte se na zvířata, jejichž maso bylo ve výrobku použito. Prodávají-li na trhu sami farmáři, či jejich zaměstnanci, rádi vám řeknou, jaká plemena na farmě chovají, kde se pasou, jak se poráží atd. Pokud se nic z toho nedozvíte, přemýšlejte proč asi.
8. Pečivo na trzích láká ke koupi. Neplaťte však více, nevíte-li jistě, zda je opravdu bio. Zeptejte se na složení výrobků. Nejen mouka musí být bio, ale např. u koláčů musí být bio i tvaroh, máslo, ovoce, marmelády nebo cukr.
9. Kupujete-li med v kvalitě bio, buďte ve střehu. Včelstva, jejichž med může být certifikován jako bio, musí být umístěna na stanovištích vzdálených od konvenčních polí a městských sídel. Takových lokalit u nás moc není, a navíc včelí produkty prodávané na trhu by měly být od včelstev ze stanovišť ve stejném kraji jako trh. Takže uprostřed Prahy „biovčelstva“ potkáte asi jen stěží.
10. Nejste-li si jistí, jestli nejste klamáni, zeptejte se jasně: „Je tato biopotravina certifikována?“. Pokud se bude prodejce vytáčet a neodpoví, že jej certifikoval KEZ, ABCERT, BIOKONT či Bureau Veritas, požadujte ukázání certifikátu. Vězte, ti, kdo by se vás snažili podfouknout a chtěli vám prodat jako bio ty potraviny, které certifikovány nejsou, hodně riskují. Hrozí jim pokuta až milion korun. Mějte také na paměti, že v každém případě předejdete mnoha problémům, např. i s reklamací, když si na zakoupené biopotraviny necháte vystavit stvrzenku. Určitě na ni najede telefonní číslo na farmu, které zvlášť oceníte i v opačném případě – když budete spokojeni. Můžete se domluvit s farmářem na další spolupráci.